K fyzioterapii mě přivedl sport, konkrétně fotbal. Na dětském fotbalovém kempu se moji rodiče bavili s trenérem o mém dlouhodobém problému s hrudní páteří. Ten jim doporučil návštěvu soukromého fyzioterapeuta, a právě tam jsem se s oborem poprvé blíže setkal. Terapie mě velice nadchla a problematika lidského těla začala být důležitou součástí mého života.
V terapii se nezaměřuji pouze na důkladné vyšetření a ošetření hlavního problému, ale také kladu důraz na to, aby pacient vždy rozuměl tomu, co a proč dělám.
Baví mě práce s pacienty po úrazech, zvláště se sportovci. Stejně tak mě baví práce s lidmi, kteří trpí chronickými obtížemi pohybového aparátu a chtějí se hýbat. Do budoucna bych se chtěl zdokonalovat v léčbě pacientů s viscerální problematikou a také v terapii dětí s neoptimálním motorickým vývojem.